Teď jsme na tom všichni hodně podobně. Zavření doma s jedním, dvěma nebo dokonce (stejně jako já) třemi a více dětmi. Nevíme, jak dlouho to bude trvat. A možná si od začátku vyčítáme, že to dost dobře nezvládáme.
My matky jsme totiž přebornice v jedné věci
Přesně víme, co bychom mohly udělat lépe. Máme před očima všechny ty ideální matky, které jsou od rána dokonale upravené, usměvavé a přitom si hrají nebo se učí s dětmi v uklizené kuchyni a na sporáku se jim vaří oběd a v troubě voní bábovka.
Ale u většiny z nás to vypadá jako po výbuchu, musíme zabavit znuděné děti, odpovídat na milion dotazů, vysvléct se konečně z toho pyžama a aspoň uvařit ten zatracený oběd. A v hlavě nám běží myšlenky, kterými se jen utvrzujeme v tom, jak špatné matky jsme. „Měla bych být šťastná, měla bych to zvládat v pohodě a taky se víc věnovat dětem. Co kdybych byla trpělivější, klidnější, míň křičela?”
Je úplně normální, že...
Co si přiznat, že celá situace je hodně náročná a k tomu i to rodičovství samo o sobě je vlastně fakt celkem dost těžká záležitost. Že je úplně normální, když teď víc než kdy jindy, děti lezou na nervy? Co si připustit, že to, že na děti někdy křičíme, něco jim nedovolíme, necháme si je hrát samy, je může nakonec naučit mnohem víc? Vztahy přece nejsou ideální… Všichni na světě jsou někdy unavení a protivní. Je to vlastně i super průprava do manželství :) Co si říct, že všemi našimi chybami děti vlastně učíme to,o čem celý život je? :)
Takže znova! Jsme uprostřed globální pandemie. Je dost možné, že děti zůstanou doma až do září. Musíme se postarat, aby se doma dalo projít do druhé místnosti, prádlo musí být pořád vyprané a k tomu přidejte pár hladových krků ( často i ten manželův), zabavování a vzdělávání dětí, dodržování vlastních pracovních povinností z domova. Ne, fakt to není situace, kdy je na místě se s někým srovnávat nebo si něco vyčítat.
Tak fajn. Je toho hodně!
Co teda můžeme dělat?
Jsou 3 cesty:
- Můžeme dál jet v módu ideální matky = snažit se zvládnout úplně všechno – pobíhat pořád dokola a uklízet hračky, dohlídnout na vyplnění všech školních úkolů a ani jeden nevynechat, mordovat se mezi tím s obědem, odškrtnout si venkovní procházku, v noci dohánět pracovní resty a v hlavě si vyčítat, že si to vůbec neužíváte a nechavat dny proplouvat mezi prsty.
- Můžeme se nechat celou situací pohltit a dovolit, aby nás to celé přemohlo. Být nešťastní, z toho jak to je, odpočítávat dny a několik měsíců přežívat a počítat úsměvy na prstech ruky.
- Můžeme to celé přijmout tak jak to je a být v tom spolu. Já vím, je to klišé, ale každá mince má dvě strany a je jen na nás, kterou si zvolíme. Určitě se dají najít pozitiva, brát věci tak jak jsou a dopřát si chvíle, na které nám v normálním režimu tak často chybí čas. To ale neznamená, že budete mít čas přečíst spoustu knih, pro nás jako rodiče to je spíš o tom, že si konečně budete mít čas zahrát s dětmi na schovku nebo naučit je prší.
Já vybírám třetí možnost ... a tady je jak.
Ujasněte si vaše možnosti a přijměte to jako fakt
To, že teď ostatní zvládají vymalovat kuchyň, vyklidit všechny skříně a přečíst tuny knížek, neznamená, že vy musíte taky. Třeba nemají děti, nebo jen jedno, nebo … to je vlastně jedno. Tak si to přiznejme. Jako rodiče, teď máme málo času, možná dokonce o dost míň než kdy dřív! Ale i s tím se dá něco dělat. Takže první krok?
Nastavte úroveň toho, co je nutné zvládnout, nízko.
Níž.
Pokračujte.
.
.
.
Jo, tak přesně tady.
Teď je čas přijmout to, že nejde o vítězství, spíš o doběhnutí do cíle. Je ideální čas si přiznat, že
DÁT.TO.VŠECHNO.DOKONALE.PROSTĚ.NEJDE.
Je čas dělat jen to základní.
Máte s tím problém? Tak já vám pomůžu. Říká vám něco Paretovo pravidlo, pravidlo 80/20? Podle tohoto pravidla 80 % všeho našeho úsilí, přináší jen 20 procent výsledků. Funguje to tak v ekonomice, světě, přírodě a i u nás doma. Jinými slovy většinu času děláme něco, co nepřináší skoro žádný výsledek. (Což pro nás matky není žádné překvapení. :-)). A víte, co to je? Je to neustálé dohlížení na děti, připomínání, opakování, dělání věci za ně…
Vytvořte si (REALISTICKÝ!) plán
Bez toho, abyste si ujasnili, co je pro koho v rodině důležité, to opravdu nemůže fungovat. Jste v tom spolu, celá vaše rodina. Takže jdeme na to (a nezapomínejte na pravidlo 80/20).
Sepište si všechny úkoly, které jsou opravdu nutné a je potřeba je každý den udělat. Dejte dohromady všechno, co je pro kohokoliv v rodině zásadní – od vaření, přes úklid, po práci a školu. Vy jste ta, co kraluje celé vaši domácnosti. Pokud budete nešťastná a uštvaná, nebude tam dobře nikomu. Takže definujte si svoje zásadní body, které vám říkají "zvládám to. Jsem dobrá matka". Dejte si na to chvilku času, fakt maličko, třeba 5 minut a napište to. O nic nejde, když na něco zapomenete, pak to asi není důležité. :) Potom ještě přibližně stejně (krátký) čas popřemýšlte, co všechno je zásadní opravdu pro vás a co děláte jen z přesvědčení, že by jste to dělat měla. Vyberte to opravdu klíčové (pro vás) a vyškrtejte to, co až tak důležité není. Jenom to děláte, protože byste měla.
Já si to sepsala. Zjistila jsem, že za "zvládnuté" považuji vlastně dokonalou domácnost. Jenže pointa je v tom, že kdybych to měla opravdu všechno dělat, tak je to práce na plný úvazek a celý den se ani na chvilku nezastavím. Proto, aby mi neproplouvaly dny mezi prsty, ráda obětuji vyleštěnou podlahu, vyžehlené prádlo a polévku každý den. Prach se může utřít jednou za (delší :) čas a okna počkají.
Zároveň vím, že jsou body, bez kterých bych se nikdy necítila dobře, i kdybych se o to 100 krát snažila. U mě je to teplý oběd, čistá koupelna, podlaha bez drobků, nepřetékající koš s prádlem a uklizená kuchyň. A ještě jedna věc, přiměřeněně povalující se množství hraček. V důsledku to pak může vypadat tak, že večer nahážu jídlo do pomalého hrnce, na které už dál nemusím šáhnout a bude hotové (a teplé!) na oběd. Projedu koupelnu a naprogramuji pračku na noční praní. Ráno postupně všude pustím robotický vysavač a behem dne se už starám jen o pořádek v kuchyni. Průběžné uklízení hraček máme domluvené s dětmi. Díky tabulce a magnetkám to nemusím pořád připomínat. Jasně, vždycky se najde ještě něco navíc, jako třeba roztřízení zimních věcí, ale to je oproti celodennímu pobíhání už velká pohoda.
A teď minimálně stejně důležitý bod. Popřemýšlejte a všichni sepište to, co je důležité pro vás samotné, abyste se celý den cítili dobře. Nejde o povinnosti ani o úkoly, ale o to, co chcete v každém dni prožít. Může to být je pár maličkostí, které dokáží změnit celý váš den k nepoznání.
U mě je to znamená mít chvilku pro sebe v koupelně – jasně, dokázala bych si představit víc času, ale tohle my matky umíme už dost zefektivnit. Bohatě stačí, když mi ostatní nechají 15 minut, a já si stihnu dát ledovou sprchu a trošku se nalíčit. Zacvičit si jógu – ideální by byla půl hodina, ale už jen každodenní 7minutový pozdrav slunci dělá zázraky. Mít pro sebe po obědě půl hodinky, kdy si můžu v klidu vypít kafe a zkontorolovat osobní věci na počítači. A večer si dát třeba sklenku vína. :) Všechno dohromady zabere asi hodinu a přitom mám pak z celého dne úplně jiný pocit, než když pobíhám do oběda v pyžamu, usrkávám studené kafe, bolí mě záda a usnu dřív, než si stihnu víno nalít.
Ostatní to tak budou mít určitě taky. U dětí to hodně záleží na věku – malé děti budou mít možná jako hlavní požadavek hrát si s vámi duplo, starší dívat se na pohádky, nejstarší hrát hry a manžel do svého plánu zahrne možná vás. :) Rovnou si u všech určete nějaké meze, které jsou reálné a pak si slibte, že se v tomto budete stažit všichni sobě navzájem podporovat.
Vaši dohodu a plány nestačí nosit v hlavě!
Pokud si myslíte, že stačí si o všem jen promluvit a nosit to v hlavě, tak nestačí. S velkou pravděpodobností to zase pomalu vyšumí a vy se vrátíte do starých kolejí. Takže teď přichází to úplně nejdůležitější. Dejte všechno dohromady, tak jak to vám všem nejvíc vyhovuje. Vytvořte základní nekomplikovaný rozvrh, který můžete dodržovat všichni. Založte ho na tom, že těžší úkoly jsou na řadě co nejdříve, dokud na ně máte všichni dostatek energie. Ať je v celém plánu dostatek prostoru na to, aby děti byly prostě děti. Taky vyznačte všechny ty radosti, které jste si každý určili. Domluvte se na tom, co zvládnou děti samy, rozdělte si denní úkoly, domluvte se na denním režimu, všechno sepište a umístěte na viditelné místo! Tak, aby měl každý člen domácnosti neustále přehled o tom, na čem jste se domluvili. Vytvořte si svůj vlastní plán, stáhněte si ten náš na konci článku nebo si pořiďte rovnou dokonalou verzi, kterou budete moci používat klidně několik let stále dokola.
Největší kouzlo takového plánu je v tom, že z něho těží opravdu celá rodina. Když mají děti všechny povinností hotové, tak vy nemáte problém je nechat se dívat na pohádku (a nemít u toho špatný pocit). Když vás děti nechají v klidu v pro vás důležitých bodech dne, tak vy si s nimi s radostí zahrajete pexeso nebo přečtete knížku. Budete překvapená, jak si děti budou uklízet hračky nebo třeba samy po sobě začnou oplachovat umyvadlo (protože přeci už vědí, jak je to pro vás důležité!) a manžel začne konečně házet ponožky do koše se špinavým prádlem. Fakt to jde!
Jste v tom spolu.
Děti s vámi chtějí táhnout za jeden provaz a zároveň opravdu tajně touží po struktuře. Teď možná víc než kdy jindy. Mají přirozeně rády věci pod kontrolou a vůbec jim nevadí mít své úkoly, za které jsou zodpovědné. To co jim vadí je neustále dohlížející rodič. Jenže, i když chtějí být nápomocní, tak toho často mají tolik k objevování, že na své úkoly lehce zapomenou. Proto děti potřebují jasně vidět, na čem jste se dohodli, co už zvládly a co jim ještě zbývá udělat. U nejmenších dětí vám nejlépe pomůže nějaký seznam činností tak, jak jdou za sebou. Třeba jako je naše tabulka, která vám bude pomáhat každé ráno a večer.
Pro starší děti je skvělé něco jako To do tabulka. V kombinaci s magnetkami jde o dokonalý nástroj k tomu, abyste konečně už nemuseli všechno pořád připomínat – od domácích po školní povinnosti. .jpg)
Jakmile se na všem dohodnete – držte se toho a mějte plán pořád na očích. Slibuji vám, že po prvním týdnu se stane vaší druhou přirozeností. Čím dříve si na něj všichni zvyknete, tím dříve budete mít přes den čas, na takové ty maličkosti, o kterých se nám teď může jenom zdát. Vím, jak těžké to pro vás teď je. Karanténa zamávala s námi všemi. Je to kolotoč, ale nakonec se z něho vytočíme a opravdu upřímně věřím, že nás toho naučí tolik jako dlouho nic. Já vám to navíc moc ráda trošku zjednoduším. Vytvořila jsem pro vás šablonu denního plánu, kterou si zdarma můžete vytisknout zde.
A jestli nejste úplně tvořivý typ a chcete mít doma dokonalé řešení, které budete používat klidně několik let a zároveň nás chcete podpořit, tak budeme moc rádi, když si plán nebo cokoli jiného zakoupíte přímo od nás. Jste skvělí, děkujeme moc za podporu.