Ti z vás, kteří četli minulý článek, už dobře ví, že „dětská práce“ je v domácnosti nejen legální☺, ale taky prospěšná pro všechny strany. Díky domácím povinnostem z dětí rostou zodpovědnější a nezávislejší mladí lidé s mnohem lepšími předpoklady pro úspěch v životě. No vážně! Potvrzuje to snad každá vědecká studie, která se tohoto tématu dotkla.
Jenže… Jen tak doma vyhlásit, kdo bude mít odteď co na starosti, to moc úspěšná strategie nebývá. V tomto článku se podíváme na to, jak to udělat správně. Jak to udělat, aby z rozdělení domácích prací v rodině co nejvíc těžily děti i my, aby to bylo dlouhodobě udržitelné. A aby by nás to nakonec všechny bavilo.
.jpg)
Co vás čeká, než to začne fungovat
Zapojení dětí do domácích prací – to se lehko řekne, ale co realita? Hned ze startu před vámi stojí minimálně dvě velká úskalí, se kterými je potřeba se vypořádat:
Začátek je nejtěžší
Než se pustíte do zavádění nových pořádků, všechno si pořádně promyslete – kdo bude mít na starosti které domácí práce, kdy se co bude dělat a jak se to bude v čase měnit. Všechno tohle rozmyslet a připravit bude vyžadovat úsilí. Ale věřte mi, je lepší dvakrát měřit, dobrý start je totiž půlka úspěchu.
Pokračovaní je to druhé nejtěžší☺
Tady bude hrát roli to, jak velký jste perfekcionista. Je asi jasné, že dospělý dokáže udělat snad jakoukoliv domácí práci rychleji a kvalitněji než čtyřleťačka nebo osmileťák. Určitě jste se už někdy podivovali nad tím, jak vlastně vypadá dětský pokoj, který dítě považuje za „uklizený“, nebo snad ne?
Takže se párkrát zhluboka nadechněte a slevte ze svých standardů. Jde tady totiž o mnohem víc – jde o předání odpovědnosti (ne o míru lesku koupelnových baterií).
I když to někdy nebude zrovna snadné a i když to jako rodič budete mít doma opravdu lehčí až za delší čas, tahle investice času a úsilí se vám ve výsledku vrátí! A nejen vám, ale i dětem samotným.
6 vychytávek, jak dostat dětem domácí práce pod kůži
1. Začněte co nejdřív
Čím dřív děti s domácími pracemi začnou, tím lépe pro všechny. Pro zapojení dítěte do chodu domácnosti zkrátka neexistuje spodní věková hranice. ☺ Pokud ale máte doma děti už odrostlejší, ani tak nepropadejte panice. Nikdy není pozdě začít a pořád to stojí za to. Uvidíte, jak se atmosféra u vás doma promění, když se podaří děti zapojit a když začnete fungovat společně jako „rodinný tým“.
2. Nechte děti pomáhat
Když jsou děti ještě hodně malé, samy od sebe vám se vším doma budou chtít pomáhat. Využijte toho. Nechte je. Ať vám klidně podávají kolíčky nebo ať roztřídí čisté příbory z myčky. Ano, zabere vám to potom více času, ale v budoucnu si poděkujete. Když se dítě už odmalinka ztotožní s rolí „pomocníka“, přechod k vlastní přidělené domácí zodpovědnosti bude pak úplně přirozený.
3. Ať si děti samy vyberou svou povinnost
Klidně už od 2, od 3 nebo od 4 let děti můžou mít zodpovědnost za svůj úkol. (Nebo dokonce úkoly!) Úplně nejlepší je, když si svou povinnost děti vyberou samy. Ten pocit důležitosti a zodpovědnosti, který pak mají, se vůbec nedá srovnat s tím, když naopak musí doma dělat něco hlavně proto, že to mají přikázáno.
A tak si při rozdělování domácích prací sedněte klidně celá rodina a dohodněte se, kdo bude zametat podlahu v kuchyni, kdo krmit kočku a kdo vynášet koš. Když děti uvidí, že každý (dítě i dospělý) doma přikládá ruku k dílu, mnohem lépe se se svou rolí ztotožní.
4. Klíčem jsou domácí práce podle věku
Taky se někdy divíte, že děti jsou toho schopné zvládnout mnohem víc, než si připouštíme? Na druhou stranu – u domácích povinností je opravdu hodně důležité děti nezahltit. Když dětem přidělíte náročnou domácí práci, takovou, kterou nebudou dobře zvládat, utrpí tím jejich sebevědomí a do budoucna je to může spíš odradit. A to nechcete. ☺
5. Vizuální pomůcky = „protinapomínací kouzlo“
Jo, věřte mi, na většinu dětí i dospělých to vážně funguje až magicky. Je to úplně jednoduchý princip. Když mají děti na očích vizuální připomínku toho, co bylo dohodnuto, šance, že domácí práci udělají „samy od sebe“ je několikanásobně vyšší. (A šance, že budete muset dítě napomínat je několikanásobně nižší.)
„Je čas zkontrolovat tabulku, jestli tam ještě nezbývají nějaké nedodělané úkoly“ nebo: „Ještě pořád jsi nevyskládal tu myčku, můžeš to už konečně udělat, prosímtě?“ Tak co, co vám zní lépe? První věta dítěti nechává prostor, aby bylo pánem sebe a svých povinností. Druhá věta zní přinejlepším jako opakovaná prosba, v horším případě jako rozkaz nebo vynucování.
Skvělou názornou pomůckou je třeba naše nová To do tabulka, v kombinaci s magnetkami je to dokonalý nástroj k tomu, aby se domácí práce staly pro děti každodenní realitou bez nutnosti vašeho neustálého připomínaní. 
6. Naučte je, jak se to dělá správně
Když jsou domácí práce v životě dětí novinkou, rozhodně budou potřebovat nějaké vedení. Ze začátku u toho zkuste být s nimi. Můžete jim poradit, pomáhat nebo jim to nejdřív předvést – samozřejmě podmínkou je, že o to děti budou stát.
Jakmile povinnost děti začnou zvládat (i kdyby to bylo s hodně odřenýma ušima), už je nechte! Největší odměnou dětem totiž je právě to, že něco zvládají zcela samy.
Předat dětem část odpovědnosti (nejen) za domácí práce je zatraceně těžké. Tím víc, čím víc máte dětí, protože máte logicky míň času a i vaše trpělivost raketově klesá. Sama mám 3 děti a nechat na nich část domácích prací je pro mě otázka přežití (toho mého a nejspíš i jejich. :) )
Zapojením dětí do domácích prací ale výrazně zvyšujete pravděpodobnost, že z nich v budoucnu budou šťastní a spokojení dospělí. A vy? Nakonec budete mít víc nápomocných rukou na každodenní práci kolem domácnosti. Ve výsledku tak z toho budete těžit všichni. Stojí to za to!
PS: Jste připraveni začít? Přihlaste se k odběru newsletteru. Brzy Vám, pošlu sérii čtyř mailů s jednoduše použitelnými radami, jak vše spolu s dětmi zvládnout a ve výsledku si užívat mnohem pohodovější dny.