Minulý rok jsem zažila velké osobní „aha“. Zjistila jsem, že mám ADHD a jedno z mých dětí taky. 

Najednou mi začalo dávat smysl tolik věcí:

• Proč mě některé každodenní úkoly úplně paralyzují.

• Proč neumím vypnout hlavu, ani když je ticho.

• Proč všechno dělám naposlední chvíli, ale v extrémní intenzitě.

• Proč mi nevyhovují běžné plánovače, ale musím si tvořit vlastní vizuální systémy.

ADHD – porucha pozornosti s hyperaktivitou – zní jako diagnóza, která se týká malých neposedných dětí. Ale u každého se projevuje jinak. A u dospělých žen bývá často přehlíženo.

Přitom to není nic vzácného. A čím víc o něm mluvíme, tím míň se za něj musíme stydět.

Tady je 7 věcí, které bych si přála, aby lidé o ADHD věděli – ať už ho máte vy, vaše dítě, nebo ho má někdo ve vašem okolí:

1️⃣ ADHD není nedostatek pozornosti.

Je to neschopnost ji regulovat.
Lidé s ADHD se můžou naprosto pohltit jednou činností a ztratit pojem o čase – jindy se ale cítí paralyzovaní, když mají udělat i jeden malý krok.

Není to lenost. Je to neurologie.

2️⃣ Vnímání času je úplně jiné.

Buď máme času moc – a neuděláme nic. Nebo ho nemáme vůbec – a všechno hoří.
Tohle se nazývá „časová slepota“.

Proto běžné plánování často nefunguje.

3️⃣ Vyrůstali jsme s pocitem, že jsme divní.

„Neumíš se soustředit.“
„Zase jsi zapomněl.“
„Nemůžeš chvíli posedět?“

Tohle se nám zaryje hluboko. A s pocitem selhání pak žijeme dál. Sebevědomí bývá největší skrytá daň ADHD.

4️⃣ Emoce jsou silnější.

Lidé s ADHD často cítí své emoce mnohem intenzivněji. Ale právě to z nich často dělá ty nejvnímavější a nejcitlivější rodiče, přátele nebo partnery.

5️⃣ Náš mozek nikdy nespí.

Myšlenky běží pořád. Analyzujeme. Přehráváme. Domýšlíme.

A když se to nedaří zastavit, bývá to velmi vyčerpávající.

6️⃣ Není to o vůli.

Někdy je i malý úkol neřešitelný. Ne proto, že bychom nechtěli. Ale protože náš mozek zrovna nedokáže vykonat tu jednu akci.

Často nejde o lenost, ale o zahlcení.

7️⃣ ADHD ovlivňuje celý život.

Nejen školu nebo práci. Ale i vztahy, rodičovství, spánek, komunikaci, sebedůvěru.

💡 Pokud ho ale pochopíme, může se z něj stát super-schopnost.

ADHD v rodičovství

Když máte ADHD a jste máma… život bývá intenzivní. Krásný, hluboký – ale taky hodně vyčerpávající.

Náš mozek funguje jinak. Věci, které jiní zvládají „v klidu“, nám berou víc energie.
Ale zároveň právě tahle citlivost a intenzita dělají z neurodivergentních žen mámy, které dokážou být dětem tak neskutečně blízko.

Pokud jsi máma s ADHD, nejsi v tom sama.
A pokud máš doma dítě s ADHD, nebo ho má tvůj partner – taky ne.

Co pomáhá žít (nejen) s ADHD

👉 3 pomůcky, které mě drží nad vodou jako mámu s ADHD:

• Rodinný combo kalendář Lyonis – když nemusím hlídat všechno za všechny 

• Check-list – opěrné body na věci, na které nechci myslet, ale denně jsou potřeba udělat. 

• Týdenní menu – protože vymýšlet jídlo každý den je peklo.

👉 3 pomůcky, které pomáhají dětem s ADHD:

• Ranní a večerní rituály - jasné kroky toho, co se denně opakuje, pro ty nejmenší.
• Mini check-list – samostatnost krok za krokem.
• Týdenní plán – přehled a jistota nad celým týdnem.

Možná mi všechno dává víc práce. Ale už vím, že i díky ADHD vzniklo něco, co dnes pomáhá stovkám dalších rodin.

Díky, že čtete. Díky, že jste tu.

Adéla z Lyonis