Léto se blíží! Pro rodiče budoucích školkáčků to ale letos nebude „jen“ období výletů a vodních radovánek, ale taky období úvah o školce. Jak dítě zvládne nástup do školky? Jak se na školku připravit? Je nějaké příprava vůbec možná? A je nutná?
.jpg)
Většina z nás už si nevzpomíná, jaké to ty první dny ve školce bylo. Je nám ale jasné, že pro tak malého človíčka nic jednoduchého. Neznámé prostředí, cizí paní učitelky, kolem plno různých dětí, některé hlučné nebo plačící. Ten pocit, že nevíte, jak dlouho tam budete, kdy se pro vás máma vrátí (a jestli vůbec)?
Nástup do školky je jedna z největších změn v životě dítěte. Všechno je najednou úplně jinak, než bylo dítě doteď zvyklé. Pro mnoho dětí je to náročné období, velká neznámá. Některé to zvládnou bez větších potíží, jiné budou reagovat velmi emotivně a u některých se možná problémy projeví až později.
Když si připustíme, jak velkým krokem v životě dítěte školka je, najednou se nám začne svírat žaludek a vyplavují se na povrch pochybnosti. Co když si nenajde kamarády? Co když tam na něj budou protivní a neřekne mi to? Co když mu nepůjde obout si boty? Obléct se teda snad zvládne, ale s punčocháčema má někdy problémy. A nebude kvůli tomu v šatně plakat, že je poslední?
Všichni vám říkají: Moc to hrotíš. To přežije. Ale vám to nepomáhá. Naopak víte, že chcete udělat všechno, aby jste tomu malému stvoření pomohli.
Moc dobře to znám
Před třemi lety jsem zažívala to samé. Mému chlapečkovi bylo něco málo přes tři roky a doma jsem měla ještě roční holčičku.
Kubík se na školku těšil a navíc byl ve všech ohledech moc šikovný. Navíc jsme si o školce pěkně povídali, celé jaro jsme skoro každý týden chodili na přípravná odpoledne do školky, četli jsme si o večerech knížku o školce... A díky tomu jsem vlastně žádné větší zádrhele nečekala. První den ráno vypadalo všechno úplně v pohodě. S loučením měl problém jenom jeden z nás a Kubík to nebyl… :) Ale večer to začalo. „Já už tam nikdy nechci...” A spousta otázek. „Jak dlouho tam budu chodit? Proč nemůžu zůstat s vámi doma? Určitě si pro mě přijdeš? A kdy?...” A další ráno to pokračovalo. Bolení bříška, loudání se, pláč při loučení...
Tohle je fakt jedna z nejtěžších věcí. Ta vnitřní nejistota, jestli děláte správnou věc. Nechtěla jsem měnit rozhodnutí, na kterém jsme se všichni dopředu domluvili a hned to vzdát, zároveň jsem ho v tom ale nechtěla nechat. Přemýšlela jsem, co je v mých silách a mohlo by mu nejvíc pomoct, a tak se, kromě podpory a trpělivosti, postupně zrodil nápad na jeho kalendář. Na kalendář, který dokáže odpovědět na otázky typu: „Jak dlouho ve školce budu? Kdy si pro mě přijdeš? Kdy budu s Vámi doma? Proč se po víkendu musí zase do školky? “ Tohle je totiž přesně ta situace, kdy slova nestačí.
První kalendář byl na hony vzdálený tomu, jak vypadá ten dnešní. Na začátku nám v podstatě stačila kartonová krabice, pásky a pastelky. Nebudu vám tvrdit, že s kalendářem nastal hned obrat o 180 stupňů. Ale postupně jsem každý večer a ráno při povídání u kalendáře spolu naše pochybnosti pomalu rozpouštěli. Kubík pochopil, co se kdy bude dít, a že se na věci, na kterých se domluvíme a které vyznačíme na kalendáři, může spolehnout. A hlavně, že ho v tom nenechám!
Kalendář jsme společně postupně zdokonalovali. To se povedlo až tak, že nezůstal jen u nás. A tak vznikla značka Lyonis. Největší kouzlo kalendáře jsem objevila, když nás čekal nástup do školky podruhé – u naší prostřední holčičky, která měla tu výhodu, že ho mohla používat už s předstihem. Od začátku tak měla mnohem více jasno, co ji kdy čeká. Pořád měla na očích plán celého týdne a věděla, co se bude dít další den. Když pak nastupovala do školky, tak nejen, že tam měla staršího brášku, ale navíc jasný přehled o tom, kdy jde domů po obědě, kdo ji vyzvedne nebo kolik dní půjde do školky. A to jí dodalo obrovskou jistotu.
Adéla (Lyonis)
(Téměř) všechny děti nástup do školky nakonec zvládnou
I když vás to teď možná vůbec neuklidňuje, je dobré si toto na začátek uvědomit. Až na výjimečné případy dětí se specifickou povahou nebo potřebami to všechny děti zvládnou. Spousta rodičů proto své ratolesti nijak výrazně na nástup do školky nepřipravuje. Prostě se uvidí.
Zároveň se ale velká část dětí s touto velkou změnou „po svém“ vyrovnává mnoho týdnů. Některé děti každé ráno při předávání do školky pláčou, jiné každou neděli večer bolí bříško, některé jsou ve školce dlouho zakřiknuté, sedí v koutku a nechtějí se zapojovat, jiné vypadají, že je vše v pořádku, ale každý den ve školce zažívají obavy, jestli se pro ně vrátíte.
Teprve tohle bývá pro rodiče moment, kdy začnou tuto změnu více vnímat. Začnou více řešit, jak to udělat, aby dítě neplakalo, aby se netrápilo. Některé rodiče tyhle situace rozhodí natolik, že je pro ně obtížné se během dne na cokoliv jiného soustředit. Často pochybují, jestli měli dítě do školky vůbec dávat. Je to náročné pro všechny.
Co můžeme před nástupem do školky udělat jako rodiče?
Co tedy dělat? Jak můžete dítěti s nástupem do školky pomoct? Jak mu tuto velkou změnu ulehčit? Jak ho tímto obdobím provést tak, aby ho to posílilo do dalších životních výzev?
Už to, že o nástupu do školky přemýšlíte s předstihem, vám dává navrch. Máte před sebou celé léto na to, abyste se společně připravili a abyste celou tu ohromnou změnu co nejlépe uchopili. Můžete se také přihlásit do našeho emailového kurzu zdarma, díky kterému vám nic podstatného neunikne.
Využijte léto k tomu, abyste nenásilně trénovali dovednosti, které jsou k nástupu do školky potřeba. Trénujte samostatné oblékání, obouvání botiček nebo cokoli jiného, co by mohlo zrovna vašemu dítěti dělat problém. Hlavně ale využijte léto na to, abyste posílili váš vztah. Blbněte spolu, mazlete se, hrajte na schovku. Dělejte cokoliv, co vás společně baví. Z vašeho pevného vztahu bude moct dítě čerpat sílu, kdykoli mu ve školce bude smutno.
Hodí se vám na léto troška inspirace? Stáhněte si ZDARMA náš odškrtávací seznam 64 věcí, které chci zažít toto léto.
Nástup do školky může posílit dítě i náš vzájemný vztah
Aby vás samotné nástup do školky nestresoval, možná potřebujete vědět, že jste pro přípravu udělali maximum. Když budete silní a jistí vy sami, je to ten nejlepší základ k tomu, aby bylo nakonec silné a jisté i vaše dítě. Zároveň platí, že každé dítě je jiné a vy to své znáte nejlépe na světě. Promluvte si spolu o tom, na co se do školky nejvíc těší a čeho se případně bojí. Už to, že se snažíte předvídat, kde by mohly být třecí plochy, ohromně pomáhá.
S pozitivním přístupem, respektující komunikací, podporující atmosférou a třeba i s kalendářem, který dětem pomůže s pochopením času, pravidelnosti a s tím, kdy se co bude dít, to určitě zvládnete. Dítě jako hlavní aktér a vy jako jeho průvodce.
Až před dítětem bude v budoucnu stát nějaká další velká výzva, může z této zkušenosti čerpat sílu. Navíc bude hluboko uvnitř vědět, že rodiče ho v tom nenechají, že se na ně může opravdu spolehnout. Přibalíte mu tak do světa to nejdůležitější, co mu v tuto chvíli můžete dát.
Pořád si nejste jistí, jak přípravu uchopit? Co je opravdu důležité a co ne? V našem dalším článku najdete 7 konkrétních tipů, jak nástup do školky zvládnout. A to tak, aby na konci celého procesu stálo dítě mnohem jistější a sebevědomější (a oba jste na sebe mohli být pyšní).
Chcete vašemu dítěti ulehčit nástup do školky a pomoci mu s pochopením toho, kdy se co bude dít? Pak budeme moc rádi, když vám se vším pomůže zrovna náš kalendář nebo týdenní plán.